Třetí družstvo

21. duben 2010 | 21.36 |

- A na konec hodiny jsem si pro vás nachystala překvapení,  oznámila nám učitelka tělocviku a třídní učitelka v jedné osobě. - Rozdělím vás do družstev! Já vím, že už družstva máme, ale teď vás rozdělím podle toho, jak vám to v tělocviku jde. Bude pro nás pro všechny velmi prospěšné.  Bylo pololetí sedmé třídy.

Nebyla  jsem proti, chodila jsem do Pohybových her, které tahle učitelka vedla,  a patřila jsem ke třem vyvoleným, které uměly přemet nazad, a právě dnes jsem měla nejrychlejší čas ve šplhu.

Učitelka začala číst jména pro první družstvo a já s hrůzou zjistila, že moje jméno nevyřkla. Ještě jmenovala kapitánku a začala jmenovat dívky do druhého družstva. No tak dobrá, no, tak budu ve druhém, však ve všem nejsem úplně nejlepší... Ale druhé družstvo včetně kapitánky bylo jmenováno a nic... Krve by se ve mě nedořezal. Začalo jmenování do posledního třetího družstva, chodilo nás na tělocvik víc jak třicet, v každém družstvu bylo dvanáct dívek, chvíli to trvalo, ale moje jméno nikde.

Tak už je to jasné, zajásala jsem. Prostě moje jméno omylem vypadlo, úlevně jsem vydechla, zůstala jsem na jedné straně tělocvičny stát úplně sama, jak se ostatní zařazovaly.- A teď to příjde,  říkala jsem si teď učitelka zjistí, že mě vynechala. 

A taky to přišlo -  byla jsem jmenovaná kapitánkou třetího, tedy nejhoršího družstva! Před očima se mi zatmělo. Nebyla jsem schopná se přemístit do čela toho družstva, protože jsem přes slzy neviděla.  Vůbec jsem to nechápala, v gymnastice jsem byla opravdu dobrá a v atletice jsem taky nezaostávala - časy v běhu jsem měla do pátého šestého místa... Tělocvik jsem milovala.

- Nevím o co ti jde,  řekla učitelka,   jsi sice členem posledního družstva, ale to jen proto, že jsem potřebovala nějakou schopnou kapitánku, ostatní dívky z družstva budou hodnoceny schovíbvavě, tvůj výkon, ale musí být skvělý, protože na to máš. A nebul,  dodala a strčila mi do ruky notýsek, kam jsem měla zapisovat výsledky družstva.

Vůbec nic  jsem jí nevěřila, zhroutil se mi svět. Tělocvik mě postupem času přestával bavit, další rok už jsem se nepřihlásila do Pohybových her. Třetí družstvo bylo o tělocviku stále opomíjeno, mě nevyjímaje. Jen několikrát si učitelka vzpomněla co řekla, většinou, když jsem se připomněla. Děvčata z mého družstva byla bez motivace - jsou stejně poslední, tak proč se snažit?

Také jsem si postupem času uvědomila, podle čeho byla družstva rozdělena - v prvním byly dcery místních činitelů a papalášů, ve druhém dcery maminek z kadeřnictví, z prodejen sportu a  z masny, zeleniny a podobně. A ve třetím byla Věra, jejíž rodiče ač bydleli v paneláku pořádali večírky s poslechem klavíru, Jitka jejíž rodina byla silně věřící a pak pár dalších jejichž  rodiče nebyli ve straně, to se týkalo i mě.

Byla to asi první velmi trpká zkušenost z toho "jak to chodí", ale nakonec jsem za ní vděčná, kdybych byla v jiném družstvu,  tak bych se nenaučila a nepocítila jaké to je být opomíjený a "poslední". Když jsem pak sama učila, hodně jsem z téhle zkušenosti čerpala.

Patrně od té doby nesnáším jakékoli rozdělování kohokoli do skupin podle "schopností" a "dovedností", vždy když jsem se s tím setkala, bylo to zneužito. Pokud použiji příklad nejdrsnější (a nám naštěstí velmi vzdálený), tak vlastně podobným způsobem, třídili nacisti do plynu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře

RE: Třetí družstvo contritus®pise.cz 25. 04. 2010 - 14:41
RE(2x): Třetí družstvo sklerotik 25. 04. 2010 - 17:48
RE(3x): Třetí družstvo contritus®pise.cz 25. 04. 2010 - 18:52
RE: Třetí družstvo nena 12. 06. 2010 - 05:39
RE(2x): Třetí družstvo sklerotik 13. 06. 2010 - 23:29